Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Komplexní léčba je základem úspěchu na celý život

Pomočování trápí přibližně 15–20 % pětiletých a 5 % desetiletých dětí. V 1–2 % se ale vyskytuje i u lidí nad 15 let věku. Dětská enuréza je přitom dle některých vědeckých studií považována za rizikový faktor rozvoje poruch močového měchýře v dospělosti. Léčbu enurézy v dětském věku bychom proto neměli podceňovat, neboť může mít dopad na kvalitu života v dospělosti. Často lze přitom v dětském i v dospělém věku vysledovat při rozvoji enurézy, resp. inkontinence moči, souvislost s psychickým stresem. Návštěva psychologa proto může mít smysl a v komplexním přístupu k léčbě potíží má rozhodně své místo v dětství i v dospělosti. Dokazuje to příběh dnes už skoro 30letého Petra. 

V šesti letech se objevily první potíže 

Když bylo Petrovi šest let a měl nastoupit do školy, začal mít problémy s pomočováním. Matka s ním proto navštívila praktického dětského lékaře, Petr dostal na měsíc léky, a jak uvedl, vše se zdálo být úplně v pořádku.

Nástup do školy je považován za možný zdroj psychického stresu, který může u dítěte, jež se již nepomočovalo, vyvolat enurézu. Mezi další časté příčiny opětovného počurávání patří rozvod rodičů. Petr si ve svém dnes již dospělém věku ovšem neuvědomuje, že by ho tehdy významně trápil stres. Nikdo se však v jeho dětství případnými psychickými příčinami počurávání nezabýval. 

Lékaři uvažovali o epilepsii, ale…

V dospělosti se problémy s nočním pomočováním vrátily. Zprvu se objevovaly asi jednou za dva měsíce, později každý týden. K lékařskému vyšetření se Petr rozhodl zhruba po třech letech obtíží, protože pomočování začalo vadit jeho partnerce. V téměř 30 letech byl odeslán nejprve na urologické, následně na neurologické vyšetření. Enuréza nastupující v dospělém věku je některými odborníky považována za varovný příznak, za kterým se může skrývat i vážné urologické onemocnění. V případě Petra však bylo urologické vyšetření v normě, lékaři proto začali zvažovat diagnózu epilepsie. Petr byl odeslán k video-EEG monitoraci mozkové aktivity. Toto vyšetření ale epilepsii nepotvrdilo. 

Možnou příčinou psychické problémy z dětství?

Zkušená neuroložka se začala více zabývat psychosomatickým kontextem Petrova případu. Ukázalo se, že celé dětství vyrůstal pouze s matkou, otec pracoval v zahraničí. Mužský vzor v rodině tak prakticky chyběl. Vztah s otcem má dodnes komplikovaný, navzájem spolu soupeří. Rozvoji obtíží v dospělosti předcházel rozvod rodičů a také diagnóza onkologického onemocnění matky, která v důsledku nemoci později zemřela.  

Psychologická péče je namístě

V rámci aktuální léčby lékařka Petrovi doporučila úpravu denního režimu. Šlo jednak o příjem tekutin – Petr byl zvyklý vypít až tři sklenice vody před spaním. Pacient si má také nastavit budík vždy po 1,5 hodině spánku (tedy přibližně po prvním spánkovém cyklu) a dojít si na záchod. Jako velmi vhodné řešení Petrova problému se jeví také návštěva psychologické poradny, a to nejlépe společně s partnerkou. Je samozřejmě otázkou, zda by případná péče psychologa již v dětském věku pomohla předejít Petrovým obtížím v dospělosti. Jistě by však vzhledem k okolnostem jeho dětství mohla odhalit některé jeho problémy, nastavit mu zdravé sebevědomí a možná tím předejít jeho současným obtížím. 

(tich)

1) https://www.psychosom.cz/archiv/54-archiv/397-kazuistika-4-2012-buskova-neurolog

2) https://www.novinky.cz/zena/deti/clanek/za-pomocovanim-deti-stoji-i-problemy-rodicu-68897

3) http://lekarske.slovniky.cz/pojem/enureza

4) http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/psychologie-deti-a-mladistvych-do-18-let/psychosomaticke-poruchy-v-detstvi-enureza-enkop/

5) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/nau.21195

6) https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/02.pdf

7) https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2011/01/08.pdf

Čtěte dále

Noční pomočování řešte. Staňte se expertem!

Zase se vaše dítě probudilo s mokrým pyžamem? Opět jste během noci převlékali ložní prádlo? Pokud začínáte být frustrovaní, věřte, že váš potomek také. Je nejvyšší čas postavit se k této nepříjemnosti čelem.

Naše dítě se počůrává. Jak reagovat a jak naopak ne?

Pomočování po 4. roce věku, hlavně v noci, se odborně nazývá enuréza. Tento problém trápí mnoho dětí i jejich rodičů. Někteří možná ani nevědí, jak „mokré noci“ s potomky řešit. Poradíme!

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Netrestejte potomka za mokrou postýlku! Možná za to mohou geny

Potíže s nočním pomočováním dítěte řeší v mnoha rodinách. Ne vždy však v klidu a s pochopením. Než začnete příště zvedat hlas, zapřemýšlejte, zda se podobné nehody nestávaly kdysi i vám. Enuréza totiž může být dědičná.

Rozhovor s MUDr. Zdeňkem Dítětem, FEAPU

Rozhovor s MUDr. Zdeňkem Dítětem, FEAPU na téma noční pomočování dětí v pořadu Sama doma můžete zhlédnout zde.

Jak dítěti vysvětlit problém s nočním pomočováním: základem je porozumění a empatie

Během noci uslyšíte z dětského pokoje křik a pláč. Když vstoupíte dovnitř, uvidíte svou ratolest v promáčené posteli se slzami v očích. Noční pomočování trápí až pětinu dospívajících dětí. Jak ale problém s nočními nehodami svému potomkovi vysvětlit?